Narodila jsem se v roce ohnivého tygra a tento pojem by mi před pár lety nic neřekl, možná proto, že teprve teď pociťuji konečně tu sílu, kterou v sobě člověk může mít. Ale jak už to bývá, aby si něco člověk uvědomil, dost toho ztratil, aby to mohl získat zpátky.
Chodila jsem na gymnázium, vystudovala vysokou školu, ale pocit nalinkované budoucnosti se nedostavil. Díky zdravotním problémům, ať to byly alergie, chronické záněty, tetanie, oslabené ledviny, zakřivení páteře (kyfóza v krční oblasti), tělo sláblo. A zdánlivě konečná byla diagnóza neléčitelné nemoci.
Využila jsem pomoci homeopatů, setkala jsem se s automatickou kresbou, kineziologií, konstelacemi, léčiteli a jinými technikami. Taková pomoc je dobrý odrazový můstek, ale může se v ní skrývat určité úskalí, pokud si na „cizí“ pomoc jen zvykneme.
Zvyknout si na jednostrannou pomoc může být nebezpečné.
V roce 2013 jsem se dostala poprvé k čchi-kungu. Povědomí v mém okolí o čínském cvičení tehdy nebylo velké a mé skutečně nulové. Člověk nevěděl, co čekat, a to bylo v mém případě moc dobře. Začala jsem cvičit sestavu Osmi kusů brokátu u Václava Vocáska.
Je to vyrovnaná sestava, vybroušená jako diamant zkušenostmi mistrů a žáků, která Vás po letech nepřestává překvapovat svou silou. Zároveň se jedná o cviky, které zvládne skoro každý i starší či oslabení jedinci, což byl můj případ.
Ano, pokud jsou zdravotní problémy už velké, krůčky jsou pomalé. Ale i ty nepatrné krůčky pro mě měly velkou cenu. Moje velká výhoda byla, že jsem:
– našla kvalitního a zkušeného učitele.
– nečekala nějaké mohutné výsledky a byla jsem ráda za to, že se mi zvětšuje hybnost a citlivost těla.
– pravidelně jsem cvičila.
A díky tomu jsem si začala uvědomovat i své špatné návyky, které jsem si léta budovala.
Čchi-kung není jen cvičení. Může tak začít, ale díky pravidelnému praktikování jsem si začala uvědomovat více své tělo. Stravovací návyky byly žalostné (ono jíst jak popelnice nikomu neprospěje, ale člověk to vydrží nečekaně dlouho) i pohybové měly spoustu mezer. Dnes cítím, co se děje s mou páteří, nevydržím ležet na břiše, křivit si páteř a utlačovat své plíce. Sedět celý den na židli aniž bych se alespoň několikrát neprotáhla, to už také nedovedu…
Ale hlavně jsem si všimla, že moc přemýšlím. Což je v dnešní moderní až přetechnizované době stále častější jev.
Nedostatek sebevědomí, vůle a naopak nadbytek studu a vzteku sama na sebe a touha po dokonalosti to není příliš dobrá kombinace pro šťastný život. Myšlenky, co kdyby…spokojené myšlenky člověka sama se sebou, ale jen v hlavě, nejsou klíčem k řešení, ale právě k dlouhotrvajícím závažným zdravotním problémům. Oslabují tělo, postoj člověka k životu, k sobě, nabádají nás žít jinou realitu. Protože vnímáme pravou realitu jako těžkou a snazší je si vybudovat jinou smyšlenou a nevnímat, kde nechal tesař díru.
Vyváženost a návrat k sobě.
Není to jednoduché. Podívat se na své chyby a zažité letité vzorce. NEJSOU TO CHYBY, JSOU TO ZKUŠENOSTI. A člověk padá, jednou, víckrát, ale důležité je vstát.
Je to jako jít nádhernou serpentinou na horu a vy nevíte, jak je vysoká, co Vás potká. Máte větší rozhled, větší radost, dýcháte zdravější vzduch. Cesta vzhůru je vždycky pomalejší a náročnější. Ano, zaváhala jsem, ne jednou, mnohokrát a ten pád je rychlý. Žádné kutálení malebnými zatáčkami, ale pěkně rovnou dolů přes keře a kamení.
Takže, když se seberete a uvědomíte si, že bez pohybu to skutečně nejde, že to není jen pohyb, ale celý náhled na život, vyrazíte znovu do kopce. A vidím toho zase víc, výhled na krajinu je krásný, ale i výhled na malá ptáčata v keři u cesty mi udělá velkou radost.
Lidé podceňují tělo, z vlastní zkušenosti vím, jak moc tělo vydrží, dokud prostě nepadne. Ale on ten pád je i velice dobrý začátek, i když Vám lékaři říkají, že možnosti jsou omezené, nebo zlepšení neexistuje.
Setkávám se s mnoha lidmi a jejich kladnými zkušenostmi. Moje zkušenost má cenu zlata – spousta lidí přemýšlí a neví, jak ty myšlenky utišit, přerojili se v hlavě a otravují zbytek těla, který by už chtěl odpočívat. Čchi-kung je krásný v tom, že když nevíte, jak vypnout hlavu hlavou, začněte cvičit. Já to zkusila, abych zjistila, že to není jen cvičení, a to mě zachránilo. Ale je to na každém z nás, rozhodnout se, jak chceme být zdraví a jak chceme prožít svůj život. Do klína nám žádný léčivý kámen nespadne, my ho máme v sobě, a tak ho taky musíme sami objevit.
Ať už hledáme vhodný pohyb pro udržení kondice, trápí nás nějaký zdravotní problém, nebo nás tato metoda zajímá, čchi-kung je jedinečný parťák na cestě ke zdraví.
